Den pátý

03.06.2021

V hornickém městečku na úpatí Jestřebích hor přišel roku 1890 na svět Karel Čapek, jeden z největších českých a troufněme si říci i světových spisovatelů.

Nedaleký Hronov je rodištěm spisovatelského velikána Aloise Jiráska.

Spisovatelka Božena Němcová prožila v kraji kolem ratibořického zámku chvíle šťastného dětství.

Spisovatel Josef Škvorecký své rodné město Náchod zvěčnil v románu Zbabělci, ve kterém popisuje dospívání románového hrdiny Dannyho Smiřického v nelehkých dobách protektorátu.

Městečko Miletín ležící v malebné podkrkonošské krajině na úpatí vrchu Zvičina, je rodným místem vynikajícího českého básníka a spisovatele Karla Jaromíra Erbena.

Když jsme u známých osobností národního obrození, neměli bychom zapomenout na Václava Hanku, údajného autora rukopisu Královédvorského.

Karel Zeman, Eduard Štorch - Slavný režisér "Verneovek" a spisovatel přišli na svět v době pozdější, ale proč bychom jim upírali na váze. Oba jsou to rodáci z obce Ostroměř na Jičínsku.

V Nové Pace stojí nedaleko náměstí bohatě zdobený dům rodu Suchardů, kteří se proslavili jako sochaři a řezbáři.

Malebné městečko Opočno je rodným městem malíře Františka Kupky, jehož abstraktní díla se na českých aukcích draží za nejvyšší ceny.

Mohli bychom ještě dlouho pokračovat, vzpomeňme třeba na významné osobnosti národního obrození Škroupa, Klicperu, podnikatele Petrofa, rod Kinských a dalších, ale zakončeme toto putování v kraji pod Orlickými horami vzpomínkou na rychnovského rodáka spisovatele Karla Poláčka, který tak půvabně zvěčnil příběhy svého dětství v románu Bylo nás pět.

Dobrý den milí posluchači, co jméno, to osobnost, a národní hrdost. Je mi ctí, že jsem mohl i já být v tomto kraji zrozen.

Poslední den Putování se šéfkuchařem musím věnovat jídlu, tedy příloze, která je pro Východní Čechy asi nejtipičtější. A jestlipak víte, co to je? Malá nápověda.

Vzít na dlani chlup je nemožné, najít ho v talíři je odpudivé. A přece se jedna z pozapomenutých příloh české kuchyně nazývá chlupaté knedlíky, nejspíš pro svůj neurovnaný povrch, tolik odlišný od hlaďoučkých knedlíků houskových či bramborových. Chlupatost v názvu tu však nikterak nevadí, neboť ji přebíjí lahodná chuť, spojená většinou s vidinou dušeného zelí a kusu vepřové pečeně nebo uzeného. Tak to jsou chlupaté knedlíky.

Moje mamka v Jaroměři vařila chlupaté knedlíky často a my je rádi jedli. Nejlepší chlupáče byly až ty co zbyly. Když se třeba dělal vrabec, chlupáče a zelí, tak se po obědě vše nasypalo do jednoho pekáče, teda knedlíky, maso a zelí, vše se zamíchalo a večer se to v tom samém pekáči ohřálo. To bylo žraso.

Takže v rychlosti co budeme potřebovat:

  • 750 g brambor

  • 1 vejce

  • cca 250 g hrubé mouky

  • sůl

1. Brambory oloupejte a pak nastrouhejte najemno na struhadle nebo s pomocí robotu.

2. Ze strouhaných brambor na cedníku důkladně vymačkejte většinu tekutiny; tu nebudete potřebovat. Brambory vložte do mísy, osolte, roz­klepněte k nim vejce a promíchejte. Pak do hmoty postupně zapracujte tolik mouky, aby vzniklo tuhé těsto, o něco hustší než na bramboráky.

3. Šištičky opatrně sázejte namočenými lžícemi do hrnce s mírně probublávající osolenou vodou. Teprve až budou všechny knedlíčky plavat, zvyšte pod hrncem plamen.

4. Během vaření odšťouchněte knedlíčky vařečkou ode dna. Vařte je doměkka, zhruba deset až patnáct minut - záleží mimo jiné na jejich velikosti. Měkké knedlíčky cedníkem vyberte, nechte odkapat a pak vložte do pekáčku.

A je to. Je doputováno a dovařeno. Dočítám poslední stránku Šéfkuchařova deníku.

Moc děkuji Českému rozhlasu Hradec Králové za krásný prostor, který mi dali. Vám posluchačům děkuji za přízeň, za těch 45 krásných dnů, které jsem s vámi strávil a těším se zase někdy, někde na slyšenou.

Váš Radek Pálka