Den pátý

04.06.2021

Bohatá úroda byla vždy nejpřednějším přáním každé vesnice a její oslavy (dožínky, posvícení) byly vždy důležitým bodem každého roku. Vesničané vařili z toho, co si sami vyprodukovali a jedli jednoduchá sezónní jídla z čerstvých surovin. Základním pokrmem byl chléb, jenž se pekl ze žita; v starších dobách a v horských osadách, kde se žita rodilo málo, i z ovsa. Pravidelnou součástí jídelníčku byl hrách v podobě kaše s kroupami či švestkami.

Toto je Vysočina. Krásný den, poslední den který budeme trávit na Vysočině.

Naklíčený hrách se připravoval pražením na kamnech na slano nebo na sladko. Jedla se i čočka a fazole. Hodně se vařily rozličné polévky, obvyklou součástí jídelníčku byly také kaše - z jáhel, z ječmenných krup nebo krupice. Jáhly se zapékaly se sušenými švestkami jako "jahelník". Typickým jídlem byly také omáčky.

Základem byla většinou zásmažka. Přidalo-li se mléko, pak vznikala omáčka bílá, přidala-li se krev a švestky, pak černá, dále pak křenová, houbová, koprová, ale i omáčky ovocné z více druhů ovoce. Množství pokrmů využívalo houby. Od napoleonských válek se v lidové kuchyni natrvalo usadily brambory, jež postupně stále více nahrazovaly jídla z "bílé řepy" (vodnice nebo tuřínu) a luštěnin.

Brambory se jedly vařené, pečené či zpracované na mnoho způsobů, na slano i na sladko. Maso se objevovalo především na svátečním stole.

Domácí zabíjačky probíhaly v zimě, v době masopustů. Maso se jedlo čerstvé, konzervovalo se solí, nakládalo se do sádla a zejména se udilo. Svébytné postavení mezi nápoji měla kořalka z jeřabin.

Kdepak dožínky, tam se jedlo, pilo, hodovalo.... A jestlipak vůbec víte, co to jsou dožínky?

Dožínky jsou především oslava hojnosti, oslava dokončené práce, poděkování za štědrou úrodu a úspěšnou sklizeň.

Možná jste si u předchozích receptů povšimli, že jídla našich předků nepatří dle moderních měřítek ke zrovna moc dietním. Hemží se to v nich mlékem, máslem, sádlem, škvarky či vajíčky. Dobové hospodyně samozřejmě sahaly po tom, co poskytovalo jejich hospodářství. Neznaly rostlinné oleje a místo supermarketů měly k dispozici maximálně produkci jiných hospodářů, kteří své přebytky nabízeli na trzích. Dnes sáhnu ke skromnějšímu receptu, který zasytí, ohřeje a hlavně využije suroviny zbývající po bohatších jídlech.

DNES SI UVAŘÍME PODHORÁCKÉ MLÁDĚ

Co budeme potřebovat:

250 ml mléka

21 g droždí

100 g cukr krupice

125 g másla (přepuštěné + na potření plechu)

2 kusy žloutku (+1× rozšlehané vejce na potření)

300 g mouky pšeničné hrubé

160 g mouky pšeničné hladké

špetka soli, citronová kůra (+vanilka)

ořechy (nahrubo nasekané na posypání)

Postup přípravy: V ohřátém mléce s trochou cukru nechte vzejít droždí. Kvásek smíchejte se zbylým cukrem, máslem a žloutky. Přidejte obě mouky, sůl, citronovou kůru a vanilku a vypracujte řidší těsto, které ale půjde rozválet. Troubu předehřejte na 180 °C. Větší část těsta rozválejte, přemístěte na tukem vymazaný (nebo pečicím papírem pokrytý) plech. Zbylé těsto vyválejte a vykrájejte z něj různé ozdoby, například srdíčka či ptáčky, kterými ozdobte plát těsta.

Koláč potřete vajíčkem, posypte ořechy a upečte dozlatova.


A je to. Vysočina sjezděna křížem krážem. Co šlo jsme prošli, ochutnali, uvařili.

Tak nezbývá, než si popřát, aby Vysočina zůstala Vysočinou a ne VysoČínou.

Příští týden se vydáme na jižní Moravu. Kraj mléka, sýrů a vína.

Těším se na slyšenou v opět v pondělí.