Den třetí

04.06.2021

Ještě ve 2. polovině 18. století se v rakouské říši chřest ve velkém nepěstoval. Až začátkem 19. století vyrostly nejslavnější chřestové plantáže, světe div se, ne u Vídně, kde jsou dnes na Moravském poli rozsáhlé, ale v Ivančicích na jižní Moravě. Zdejší chřest se ukázal jako nejlepší nejenom v Rakousku, ale dokonce i v celé Evropě a byl ve světě známější než plzeňské pivo, pod názvem ivančický špargl.

Dobrý den milí posluchači. Chřest miluju a celá má rodina ho milujeme. Rok co rok čekáme na konec dubna a začátek května až se začne prodávat ten náš, Český chřest.

Chřestu jsem věnoval část své knížky Šéfkuchařův deník. A že to jste vy, moji cestu ke chřestu vám z již jmenované knihy přečtu.

Když si vzpomenu na mé první setkání s chřestem.... Až úsměvné...

Přivezli mi do restaurace v Mnichově takové zelené a bílé tyčky, které jsem do té doby

nikdy neviděl.

Instruktáž ke chřestu byla velmi jednoduchá a stručná. ,,Zelený a bílý chřest se

podává s holandskou omáčkou, další je s telecím řízkem, další s teplou šunkou

a poslední s medailónky z panenky. Ke všemu dávej nové brambory a polévku

podávej s krutóny. Je to jasný?"

Jasný mi to nebylo, ale kýval jsem, že je.


Takže tu jednu bílou a jednu zelenou tyčku jsem vzal do ruky... Ohřál, namočil do

holandské omáčky, kousnul a láska byla na světě.

Ta chuť, a vůně. Chřest když na skusu lehce chrupne, ale přitom je měkký a šťavnatý.

K tomu poctivou holandskou omáčku ze žloutků a másla.

Navrch osmaženou strouhanku a věřte mi, že nepotřebujete maso.

Pokud jste dostali teď právě chuť na chřest, ani se nedivím. Ale pokud právě

není sezóna, počkejte si. Vyplatí se to.

Nicméně chřest - německy špargl, to byl v Německu svátek. V Mnichově se

dělaly Špargl týdny, Špargl víkendy, špargl festivaly a nevím co ještě. Nicméně o

prvním Špargl víkendu jsem prvně pochopil zač je toho loket. Tolik chřestu

pohromadě jsem snad od té doby neviděl. Všechny oloupané jeden jako druhý -

od původní majitelky restaurace Frau Konrád.

Restaurace i zahrada praskaly ve švech. Číšníci nestíhali nosit talíře plné

chřestu, točit tupláky piva a já dohřívat chřestovou polévku. Masakr, jaký

zažijete jen v kuchyni.

Kdo nezažil, nepochopí. Ta atmosféra, kdy vám číšníci nosí do kuchyně bony s

objednávkami. Zároveň na vás řvou čísla jednotlivých stolů, že jsou po polévce

a že můžete dávat hlavní chod. Do toho další číšníci chtějí pečivo a další čekají na

polévku.

Situace na odstřel - především když jste v kuchyni sám a na myčce blb z

Rumunska. Nic proti Rumunům. On byl ale blb bez ohledu na zemi původu.

Nejen, že byl úplně levej, takže ani polévky mi nalévat nemohl, ale nerozuměl

ani slovo německy, natož česky...


Žádný recept dnes nestihneme. To ale nevadí. Já jsem rád, že jsem vám mohl představit alespoň kousek ze své literární prvotiny. A zítra opět na Vysočině se na vás těší Váš Radek Pálka