Kam zmizel Michelin?

Ti z vás, kteří sledujete Českou gastronomickou scénu jistě i sledujete restaurace s oceněním nejvyšším, tedy s oceněním Michelin. Co víc by si provozovatelé a slavní šéfkuchaři mohli přát než ocenění Michelin.

Já jako gastronom tělem i duší tato ocenění bedlivě sleduji. Jednak proto, že mě to zajímá, potom proto, že mnohé šéfkuchaře osobně znám, a toto ocenění jim ze srdce přeju, protože vím, jaká je za tím dřina, píle a neskutečná mravenčí práce, než se k takovému ocenění dostanete. A potom pro to, že jsem v minulém roce napsal filmový scénář, kde se hlavní hrdina v domnění, že se konečně zavděčí svému otci snaží právě o získání hvězdy Michelin.

A najednou nic. V roce 2022 nikdo hvězdu nezískal a nikdo ji neobhájil. Rozhodně to ale neznamená, že by naše České restaurace na ocenění Michelin (nebo nižší BIB Gourmand a Michelin Selection) neměli. Spíše naopak. Za poslední roky se v České republice vyrojilo mnoho skvělých šéfkuchařů, kteří by si toto ocenění bezesporu zasloužili. Jmenovitě Jan Knedla - Papilio, Richard Bielik – Restaurant Zem hotelu Andaz Prague, Radek Kašpárek – Field, Petr Kunc – Salabka, Martin Makovička – Vallmo, Jan Punčochář – U Matěje, Oldřich Sahajdák – La Degustation, Otto Vašák – Essens, Pavel Drdel – Sůl & řepa, a jiní. Tihle všichni a mnozí další by si jakákoliv ocenění Michelin zasloužili. Jenže….

Česko už o restaurace s michelinskou hvězdou přišlo. Nově od roku 2022 totiž musí jednotlivé země společnosti Michelin platit poplatek. Pro Českou republiku je to něco kolem deseti milionů korun.

Firma Michelin, která vydává průvodce od roku 1900, chce logicky uzavřít smlouvy se státními agenturami, aby ho pomohly financovat. V Česku je to agentura CzechTourism, ale definitivní rozhodnutí o zaplacení částky náleží Ministerstvu pro místní rozvoj, které vede ministr Ivan Bartoš (Piráti). A tam je zakopaný pes.

Jistě se ptáte, proč takovou částku najednou platit a co z toho budeme mít? V dalších řádcích se to pokusím vysvětlit.

Je pravdou, že Michelin dříve za svá hodnocení žádné peníze nevyžadoval, což se ale od loňského roku změnilo. A je to logické. Dříve Michelin prodával své průvodce v průměru za 45 euro a prodal jich ročně statisíce až miliony a z toho platil své komisaře, režii a obecně všechny náklady. Díky digitalizaci prodej publikací v posledních letech nefunguje a upřímně uživit firmu, která hodnotí restaurace po celém světě asi není zcela zdarma.

A tak se Michelin rozhodl zapojit vlády jednotlivých zemí. Ne soukromé subjekty, ale vlády, nebo vládní organizace, aby se nákladově na tomto úžasném projektu s tradicí od roku 1900 podílely. A to je na tom hezké. Minimálně to svědčí o čestnosti a nezkorumpovatelnosti této organizace.

Smlouvy údajně podepsala již většina zemí, jako jsou třeba Maďarsko nebo Slovinsko, Česko však stále váhá. Jinými slovy jsme široko daleko jediná země, která se oceněními Michelin chlubit nebude. A to je ostuda pane Ministře Bartoši.

A teď asi to nejhlavnější. Proč platit 10 000 000 Kč, když se všude zdražuje. Proč to platit, když schodek státního rozpočtu je vyšší a vyšší, proč to platit, když nemáme na důchody, proč to platit, když je inflace 19 % a do restaurací se chodí méně a méně?

S dovolením autora budu citovat body z dopisu, který je určený Premiérovi ČR:

Argumenty pro úhradu příspěvku jsou za mě výstižné a logické.

• Příspěvek Michelin Guide není žádná dotace, jde fakticky o poplatek za zařazení České republiky do průvodce, který nemůže uhradit nikdo jiný než autorita mimo soukromý sektor.
• Gastroturismus je prokazatelně významným segmentem cestovního ruchu, jehož potenciál není v České republice dostatečně využitý zejména vzhledem k rozvoji kvality gastronomie v posledních pěti letech.
• Nejde jen o podporu samotného gastroturismu, ale o jeden z významných indikátorů všeobecného rozvoje České republiky, nejenom jako turistické destinace. Michelin Guide působí tradičně ve všech demokratických a hospodářsky rozvinutých zemích Evropy a Ameriky. V posledním desetiletí se rozšířil i do rostoucích ekonomik Asie a postkomunistických zemí (Estonsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko). Předpokládáme, že vláda chce, aby Česká republika byla považována za součást civilizované a hospodářsky rozvinuté Evropy.
• Poplatek Michelin Guide jsou efektivně investované prostředky, protože zahrnují nejenom publikaci v Michelin Guide, ale i trvající marketingovou podporu po celém světě, která svou hodnotou převyšuje příspěvek.
• Michelin Guide zahrnuje především kvalitní a cenově dostupné restaurace v regionech zařazené do průvodce (BIB Gourmand a Michelin Selection), Michelinské hvězdy jsou pak oceněním těch nejlepších mistrů šéfkuchařů, kteří zasvětili oboru svůj profesní život. Žádný jiný národní či mezinárodní průvodce se ani vzdáleně nepřibližuje vlivem, prestiží, povědomím a autoritou průvodci Michelin Guide.
• Michelin Guide má reálný potenciál přivést turisty do regionů, zvýšit počet přenocování, oslovit bonitní turisty, kteří utratí nejenom za restaurace z Michelin Guide, ale i za další zboží a služby či ubytování. Michelin Guide pozvedne prestiž České republiky a přispěje k rozptýlení povědomí, že Česká republika je ("jen") zemí levného alkoholu.
• Michelin Guide propaguje služby s nejvyšší přidanou hodnotou a úrovní. Je evidentní, že jen samotný zvýšený daňový výnos řádově převýší příspěvek Michelin Guide.

Nejenom z peněz živ je člověk – Michelin Guide je oceněním a podporou soutěživosti v gastronomii.

Přiveďme k nám celosvětové gurmány, kteří zde utratí své peníze a proslavme naši zemi, která má vyhlášenou gastronomii již od dob Magdaleny Dobromily Rettigové.

Buďme hrdi na českou gastronomii. Buďme hrdi na české kuchaře, ti kluci si to zaslouží.