Kuchař na zkoušku
Já tedy jako kuchař na zkoušky nechodím a popravdě jsem ani nikdy nebyl. Vždy jsem se svým budoucím zaměstnavatelem vedl natolik férový pohovor, ze kterého se ukázalo, že buď něco umím, nebo neumím.
Na druhou stranu od mnohých kandidátů na kuchaře slýchám věty typu ,,zítra nemůžu, jdu na zkoušku tam a tam.....,, a pozítří tam a tam....,,
Upřímně, já si lidi na zkoušku nezvu. Nepřijde mi to důstojné a potom, co jako zjistíte za jeden den? Myslíte si, že jeden jediný den, ukáže, jestli kuchař umí svíčkovou a knedlíky? Nebo jestli cukrář dokáže upéct ty nejlepší větrníky a číšník že umí komunikovat s hosty a dělat míchané nápoje? A že všichni dohromady jsou čestní a milí a pracovití a že nekradou a budou chodit včas? Já myslím, že ne.
Můžete mít na pohovoru kuchaře, který se zdá být ideálním, ale nepřijmete ho jen proto, že se mu nepovedla zkouška?
Já si vždy představuji, jak taková zkouška vypadá.
Dobrý den, tady máte maso, cibuli, zeleninu atd... a uvařte nám svíčkovou. Potřebujeme na akci 100 porcí.
A chudák vyklepaný kuchař, kterému o to místo opravdu jde a který neví, jak daný sporák funguje, kde najde koření, hrnec, olej atd... začne vařit.
Někomu to vyjde a někomu ne.
Je toto důvod kuchaře nepřijmout? Myslíte si, že je fér udělat závěr z jednoho dne?
Já takový názor nemám.
Jak jsem napsal, já si kuchaře na zkoušku nezvu. Právě z důvodů, které jsem popsal.
Myslím si a to vždy říkám svým kandidátům, že oba máme stejný odrazový můstek a oba máme 3 měsíce na to, abychom zjistili, jestli společně chceme pracovat.
V průběhu těchto tří měsíců můžeme oba náš pracovní vztah ukončit bez udání důvodů. A to mi přijde fér.
Některý zaměstnanec nemá ostych. Přijde do nové práce a dělá jako by tam byl od jaktěživa. Jinému to bohužel trvá nějaký ten čas... Každý jsme jiný.
Zažil jsem x lidí, o kterých jsem si myslel, že nepřejdou přes zkušební dobu. Ale na konec se rozjeli. Našli pozici která jim vyhovuje a pracoval jsem s nimi i několik let.
Nicméně každému zaměstnanci, který by se mnou potenciálně chtěl pracovat a dle pohovoru se jeví, že by to fungovat mohlo dávám možnost na zkoušku přijít.
Vždy mu ale vysvětluji, že to není zkouška pro mě. Já nebudu chtít, aby uvařil 100 porcí svíčkové, nebo upekl 100 patrový svatební dort.
Zkouška, kterou nabízím je pro toho samotného kandidáta, aby věděl, kam jde. Aby poznal, jak velká kuchyň se v našem hotelu nachází, aby poznal systém, jak se u nás pracuje, aby viděl pár svých budoucích kolegů atd.... Prostě aby věděl, do čeho jde.
A teprve potom, co náš nový kolega absolvuje tuto zkoušku, jdeme na personální oddělení.
Nevím přesně, jak to dělají jiné hotely a restaurace, ale mě toto přijde fér.
Jak jsem slyšel od kolegů, mnoho restaurací si z kuchařů na zkoušku udělali levnou pomocnou sílu.
Dá se říct, že v dobách velké poptávky po práci měly hospody denně někoho na zkoušce. Mnohdy i v době, kdy nikoho nehledali.
No co, kuchař přijde ,,jako,, na zkoušku a zrovna v té restauraci mají akci, nebo mraky obědů. Takže milého nováčka postaví ke sporáku, následně k výdeji a ukaž, co v tobě je.
Po obědech děkujeme a my se vám ozveme....
Většinou se nikdo ani neozve. A teď si vemte, že takový kuchař klidně týdně udělá takovýchto zkoušek 3-5. Nikde mu nedají ani korunu a všude slyší jen ,,my se vám ozveme,,.
To mi přijde jako sviňárna.
Na druhou stranu ale chápu, že někde to bez zkoušky nejde a že na ní někteří zaměstnavatelé trvají. A ne vždy se jedná o vyčůranost získat levného brigádníka.
A jaká je vaše zkušenost s prací na zkoušku?